LIKVIDACE ŠVÁBOVITÉHO HMYZU
Hubení švábů a rusů

Typické příznaky výskytu

  • výkaly (podobné suchému lógru z mleté kávy)
  • mastné stopy
  • mrtví jedinci
  • zbytky po svlékání kůže
  • nepříjemný zápach

Úkryty – místa výskytu

  • Druhy nejsou původní a nevyskytují se ve volné přírodě. Vyskytují se vázáni na lidská sídla (jsou synantropní), nebo průmyslové prostory, ale vždy s dostatkem tepla a potravy (šváb obecný se jako jediný může vyskytovat i na chladnějších místech, např. budovy a sklepy bez vytápění). V současné době je šváb obecný na ústupu. Naopak rus domácí zažívá boom.
  • V bytě je najdeme zejména v oblasti bytového jádra – tzn. v šachtě, v oblasti kuchyně, Wc a koupelny.
  • Často jsou za linkou, pod sporákem či lednicí, mohou běhat v kuchyňských skříňkách.

Jak se k nám mohly dostat – šíření

  • Švábovitý hmyz se aktivně rozlézá do okolí. Vzhledem k tomu, že žije v šachtě bytového jádra, šíří se rychle mezi byty v rámci jedné stoupačky. Není pro něj ale žádný problém přelézat mezi byty okny či dveřmi.
  • Jedinci mohou být přenášeni v zavazadlech, nebo při transportu zboží a potravin.
  • Druhy šváb americký a australský se šíří hlavně mezinárodním transportem potravin a jsou u nás schopní přežívat a množit se jen na teplých a vlhkých místech (např. skleníky, vytápěné prostory apod.).  Obzvlášť australský druh je velmi citlivý na pokles teploty a hyne již při teplotě pod 4 °C po 8 hodinách.
  • U švába amerického se může jednat i o úniky z domácích chovů.

Jak škodí?

  • Znehodnocení potravin
  • Přenašeči bakterií, roztočů a zárodků nemocí (Salmonella, tyfus, paratyfus, žloutenka, zápal plic apod.).
  • Rus domácí a šváb obecný šíří nepříjemný zápach (výměšky dorsálních žláz).
  • Mohou se živit i na spícím člověku. Například ušním mazem, slinami nebo dutině nosu.

Existuje nějaká prevence?

  • Udržování hygieny
  • Důkladná a důsledná likvidace zbytků potravin.

Mohu je vyhubit sám?

  • Volně dostupné přípravky ve formě spreje obsahují téměř vždy repelentní složku, která hmyz dráždí a tím rozhání – dochází tak k zamoření dalších místností, bytů. Lze sehnat také požerové nástrahy, které jsou lepší volbou. Obě varianty však obsahují jen velmi malé množství účinné látky, úplné vyhubení je s nimi proto možné spíše jen v počátcích. 

Před odborným zásahem

  • Před zásahem není třeba nic provádět, ani připravovat.

Jak provádíme odborný zásah?

  1. Není–li jasné, o jaký hmyz se jedná nebo v případě více bytových jednotek je provádíme před samotným zásahem průzkum (monitoring) četnosti výskytu – děje se metodou lepových pastí. Vždy je potřebné zjistit ohnisko šíření, tj. zdroj zamoření, odkud se švábovití šíří.
  1. Vlastní zásah – Do devadesátých let minulého století se proti švábovitým zasahovalo formou insekticidních postřiků, případně poprašů a aerosolů. Díky rozvoji výzkumu v oblasti insekticidů se od 90 let minulého století začaly používat i insekticidní gelové nástrahy. Jedná se o nástrahy požerové. Tyto přípravky jsou velmi účinné a dosahuje se s nimi velmi dobrých výsledků. Předpokladem úspěšného zásahu je odbornost a profesionalita provádějícího pracovníka. Ten je dobře obeznámen s bionomií a chováním švábovitých a s metodikou kladení gelové nástrahy.

    V praxi zásah probíhá tak, že v oblasti záchodu, koupelny a kuchyně (včetně šachty se stoupačkami) položíme insekticidní gelovou nástrahu. Jednotlivé „kapky“ nástrahy se dávají ke stoupačkám, na sifony, do skříněk kuchyňské linky, pod sporák, ke koši apod. V případě silnějšího zamoření, kdy už je švábovitý hmyz rozšířen dále po bytě, se nástraha aplikuje i v dalších místnostech. Při aplikaci ani po ní se nic neodpařuje, neuvolňuje. Zákazník tedy může být pokládce nástrahy přítomen.

 

  1. V případě zvolení klasické metody postřiku či popraše se zásah provádí vždy směrem od okolních míst do míst zdroje zamoření. Tedy tak, že se postupuje z okraje sanovaných prostor směrem k ohnisku šíření.

  2. Nástrahu je nutné ponechat na místě min. 6 týdnů. Po skončení zásahu se cca po 6–8 týdnech provádí kontrola pomocí monitorovacích pastí. V případě nutnosti se provádí druhý zásah. Tuto metodu je možné skombinovat s provedením insekticidních bariérových postřiků, pokud hrozí např. opětovné proniknutí švábů do objektu z okolí (např.  sousedící objekty jiného vlastníka, který šváby toleruje).  Postřik se většinou aplikuje až po úspěšně provedeném zásahu požerovým gelem.

Naše firma garantuje odborné provedení zásahu jak klasickými metodami postřiku a fumigace, tak i modernější metodou gelových nástrah, kterou pro její opravdu vysokou účinnost a spolehlivost preferujeme.

Základní informace 

Nejčastější druhy 

  • Rus domácí (Blattella germanica)

  • Šváb obecný (Blatta orientalis Linnaeus)

  • Šváb hnědopásý (Supella longipalpa) F.)

  • Šváb americký (Periplaneta americana L.)

RUS

Původ

  • Rozšířen po celém světě.
  • U nás nepůvodní druh. Původ nejspíš v Asii. Je 11–15 mm velký.

Vzhled

  • Zbarvení od zlatavé, přes zlatavě hnědou až hnědou. Štíhlý tvar těla. Na štítku dva podélné černé pruhy,mohou chybět, nebo být slabě viditelné.

Rozmnožování a vývoj:

  • Rozmnožuje se po celý rok.
  • Vajíčka se vyvíjejí v charakteristických ootékách („kokonech“), které obsahují až 30 vajíček. Ootéka je dlouhá 5-6 mm. Samice odkládá ootéku těsně před líhnutím. V tomto se liší od vývojového cyklu švába, jehož samice odkládá ootéku dlouho před líhnutím. Rýhy na ootéce jsou po celé její šířce, barva ootéky je světle hnědá. Inkubační doba ootéky je 2–5 týdnů v závislosti na okolní teplotě.
  • Vylíhnuté nymfy jsou 2–10 mm dlouhé, bezkřídlé, spíše nepodobné dospělcům, tmavě hnědé, svlékají se 5–7×.
  • Nymfální stádium trvá při pokojové teplotě cca 40 dní. Samice vytvářejí během života asi sedm ooték.
  •  

Potrava

  • Po setmění vylézá a hledá potravu.
  • Většinou všežravci, v případě nutnosti se mohou živit papírem, lepidlem na tapety, kůží, vazbou knih a různými organickými zbytky. K nasycení jim stačí i mastnota na papíru, či talíři.

ŠVÁB

Původ

  • Na území Čech není původním druhem. Byl sem zavlečen a ve volné přírodě se v podstatě nevyskytuje. Původním místem výskytu byla pravděpodobně jižní Asie.

Vzhled

  • Dospělci jsou hnědočerní až černí.
  • Velikost 21–28 mm, bez tykadel.
  • Samice a samec jsou rozdílní. Samec má dobře vyvinutá křídla, kdežto samice má jen pahýly křídel.
  • Nejsou schopni letu, ani pohybu po klouzavém povrchu.

Rozmnožování a vývoj:

  • Samice má asi osm ooték za život. Velikost je 10x5x3 mm. V každé je kolem 16 vajíček. Ootéku odkládá velmi brzy, asi po pěti dnech od jejího vzniku. Ootéka nemá rýhy.  Inkubační doba ootéky je 44 dní při teplotě 30 stupňů celsia. Při 20 stupních celsia 80 dní. Nymfy připomínají dospělce. Ale jsou bez křídel. Během vývoje se 7–10 x svlékají.

Potrava

  • Řadí se mezi všežravce.
  • Živí se odpadky, ale ožírá i papír, kůže atd.

Zajímavost

V momentě, kdy šváb detekuje ošetřený povrch, je schopen „stoupnout si na zadní nohy“, aby jeho tělo nepřišlo s ošetřenou plochou do kontaktu. Lze tak výjimečně vidět brouka chodit po dvou nohách.

Jak nás hodnotí naši zákazníci:

Karel Jirotka, Krupka

Děkuji Vám za likvidaci rusů v našem bytě. Předchozí firma u nás dala dvě velké hromádky gelu, ale brouky jsme viděli stále. Po Vaší návštěvě jsme jich vídali stále méně a po třech týdnech už nic. V pastech se nyní také nic neukázalo.

Jana Vašinová

Dobrý den, dne 5.1. jste u nás prováděli dezinsekci rusa domácího. Cca. po 3 dnech jsme našli jednoho mrtvého jedince. Poté již žádného. Zítra se chci vrhnout na úklid, tak uvidíme, zda ještě nějaké mrtvé neuvidíme. Moc vám děkujeme za pomoc s tímto hmyzem. Snad vás nebudeme brzy opět volat . Hezký den.

Fotogalerie 2

Fotogalerie 3