Hubení sršní a vos

Hubení sršní a vos

Necháváme za sebou desítky spokojených zákazníků

Jana Šmídová, Ústí nad Labem

Hubení sršní a vos

Vosy se nám usadily ve skříni na balkoně a nebyla šance se na balkon dostat. Děkuji za likvidaci hnízda - bylo to velmi rychlé a hlavně účinné. Firma hnízdo i odnesla.

Marie Fejerová, Krupka

Hubení sršní a vos

Moc děkuji za rychlý zásah. Manžel skončil po bodnutí od sršně v nemocnici. Děkuji p. Borovanskému za rychlou likvidaci obřího hnízda.

Robert B., Mstišov

Hubení sršní a vos

Kolem domu jsem našel několik hnízd vos a dokonce jedno sršní hnízdo. Největší problém byl ale na půdě. Odtud nám vosy pronikaly až do kuchyně, schytali jsme několik žihadel. Chtěl bych Vám touto cestou poděkovat za odstranění všech hnízd, moc se nám ulevilo.

Někde v domě, nebo jeho blízkosti jste objevili vosí či sršní hnízdo?

Neriskujte a ponechte jeho odstranění odborníkům!

Kde můžeme najít hnízdo?

  • Na půdách, na různých trámech, v různých škvírách a puklinách, v zemi i ve starém stromě. Hubili jsme také jedno sršní hnízdo, které bylo vestavěné do vatovaného kabátu, hozeného na půdě přes židli. Svým tvarem kopírovalo přesně střih vzoru. Hlavní část kolonie byla v samotném těle kabátu a při růstu postupně zaplňovala oba rukávy.

Jak škodí?

  • Vosy včetně sršní jsou velmi prospěšným hmyzem, který nás zbavuje velké spousty ostatního hmyzu. Přesto nás mohou obtěžovat, ohrožovat, pokud jsou v blízkosti domu nebo přímo v něm. Mohou způsobovat škody v izolaci zateplení, kdy při stavbě kolonie vykusují materiál a vynášejí ho ven.

Existuje nějaká prevence?

  • V podstatě spíše ne. Dům se dá ošetřit zvenku i třeba v půdních prostorách postřikem. Účinnost však není 100 %. Dochází ke snížení rizika zahnízdění, ošetření se musí pravidelně opakovat.

Mohu je vyhubit sám?

  • Není to nemožné. Ale je to vždy riskantní, zvláště u velkých kolonií!
  • Lepší je tedy neriskovat a ponechat odstranění hnízda odborníkům!

Jak celý zásah probíhá?

  • Probereme s vámi podrobnosti o výskytu hnízda a domluvíme se na termínu zásahu.
  • Zvolíme nejvhodnější přípravek a způsob provedení zásahu. Likvidace probíhá postřikem, aplikací pěny nebo insekticidního kouře. Často je potřeba žebřík. V případě, že se hnízdo vyskytuje ve velké výšce, je nutné použít plošinu.
  • Provedeme odborné vyhubení hnízda a je-li to možné také jeho následné odstranění.

Základní informace

Nejrozšířenější druhy v ČR

01Vosa obecná (Vespula vulgaris)

02Vosa prostřední (Dolichovespula media)

03Vosa útočná (Vespula germanica)

04Vosa lesní (Dolichovespula silvestris)

05Sršeň obecná (vespa crabro)

06Vosík obecný (Polistes nimpha)

07Vosík francouzský (Polistes dominula)

Vosa

Vzhled

  • Blanokřídlý, sociální hmyz. Charakteristický je černožlutě pruhovaný zadeček. Velikost 10 až 19 mm. Silná kusadla, žihadlo.

Chování

  • Na jaře mladá královna naklade kladélkem do nových buněk množství vajíček. Hnízdo je konstruováno z rozžvýkaného dřeva. Dělnice (neplodné samice) převezmou péči o královnu a plod a další konstrukci hnízda. Aktivní jsou pouze ve dne, aktivita roste s teplotou.
  • S prvními mrazy zahynou všechny vosy, kromě mladých královen. Ty přezimují na skrytých místech mimo staré hnízdo.
  • Vosy jsou obecně agresivnější než naše sršeň obecná. Jsou velmi aktivní při obraně kolonie. Výjimkou je vosa prostřední, která je mírná, podobně jako sršeň, a útočí až při bezprostředním ohrožení. Vosa útočná podle zuřivé obrany hnízda dostala i své české pojmenování.

Potrava

  • Dospělé vosy většiny druhů se živí nektarem z květin, zralým ovocem, medem. Larvy vos se živí hmyzem. Potřebují protein. Dospělé dělnice loví mouchy a housenky, které rozmělňují na malé kousíčky a nosí do hnízda jako potravu pro larvy.

Jed

  • Vosy bodají jen tehdy, jsou-li napadeny. Nesnášejí ve svém okolí prudké pohyby, dráždí je tedy útěk nebo mávání rukama. Toto chování u nich spouští obranný reflex. Také při zjištění kolonie je třeba dodržet dostatečnou vzdálenost min. 1,5 m. Vaše přiblížení vosy vyhodnotí jako hrozbu.
  • Vosí jed se skládá ze tří základních složek. První jsou biogenní aminy a aminokyseliny způsobující bolest. Druhou složkou jsou enzymy mající neurotoxické účinky a třetí složkou jsou polypeptidy s vazodilatačním účinkem, který způsobuje, že stěny krevních kapilár ztrácejí svou integritu a tím vznikají otoky. Pro zdravého člověka není tento jed nebezpečný, často stačí studený obklad nebo jen kolečko cibule po vzoru našich babiček. V posledních letech však roste počet lidí alergických na vosí jed, kdy je potom často nutné vyhledat lékařskou pomoc.
  • Na rozdíl od včel není vosí žihadlo opatřeno zpětnými háčky. Vosa tedy přežije a může vás klidně píchnout znovu.

Sršeň

Vzhled

  • Jedná se o rod blanokřídlého hmyzu, který zahrnuje největší sociální vosy. Některé sršně mohou být až 45 mm dlouhé. V Česku žije jediný druh – sršeň obecná (Vespa crabro). Velikost 20–35 mm. Velikost žihadla 7-8 mm. Silná kusadla. Podobná zbarvením vosám, ale kresba vytvářená střídáním žluté a černé je trochu jiná. Na přední části zadečku na hlavohrudi a na hlavě je zbarvení černohnědé s červenými znaky.

Chování

  • Navzdory rozšířené představě o smrtelně nebezpečném tvorovi je sršeň obecná mírumilovná a prakticky neškodná. Většina obav pramení z velikosti sršně a jejího hlasitého bzučení. Varovné bzučení používá např. pokud se člověk přiblíží na méně než asi 50 cm. Sršeň také reaguje podrážděně při prudkých otřesech v okolí svého hnízda, manipulaci u výletového otvoru či přehrazení příletové dráhy.
  • Sršně žijí v hnízdě, jehož základy vybuduje sama královna-zakladatelka. Ta kusadly nastrouhá kousky dřeva, smíchá je se slinami a ze vzniklé papírové hmoty buduje odshora dolů hnízdo. První potomky vychovává sama do doby, než se vylíhnou dělnice, které převezmou veškerou péči. Těch bývá několik set, shánět potravu však vylétá jen asi 50–80 z nich. Na podzim pak z hnízda vylétají oplodněné samičky, které na jaře založí nová hnízda. Společenství sršní a dalších vos totiž na rozdíl od včel nepřežívá zimu s výjimkou již zmiňovaných budoucích královen.
  • V případě, že usedne na člověka, pouze zkoumá, zda není k jídlu a během pár sekund odletí. Je však nutné se vyvarovat prudkých pohybů, které by ji mohly rozrušit.
  • Aktivní jsou ve dne i v noci – 24 hodin.

Potrava

  • Sršně jsou dravci, živí se především jinými bezobratlými nebo sbírají sladké ovocné šťávy či med z vyloupených včelích hnízd. Jedna sršeň dokáže denně ulovit až pět kusů much či jiného hmyzu.

Jed

  • Sršně jsou vybaveny žihadlem spojeným s jedovou žlázou, podobně jako ostatní žahadlovití. Jejich žihadlo a jed jim slouží především k lovu. I když některé tropické druhy sršní jsou útočné a jejich jed může způsobit zdravotní problémy, jed sršně obecné je mnohonásobně méně toxický než jed včely medonosné. Jed ale obsahuje více látek způsobujících nekrózu tkáně. Vzhledem k tomu a velikosti žihadla bodnutí více bolí a způsobuje větší otoky, případně jiné obtíže. Při větším počtu bodnutí je vždy nebezpečí šoku, či jiné život ohrožující reakce. Což ale platí pro všechny druhy vos i pro včely.

Vosík

Vzhled

  • Vosík je velká, štíhlá vosa z čeledi sršňovitých (Vespidae). Podobně jako ostatní vosy má také žihadlo, ale není agresivní a je relativně neškodný.
  • Zadeček, který nemá dlouhé chlupy, se dopředu i dozadu zužuje. Poslední článek zadečku je převážně žlutý. Žluté jsou líce a spánky. Dosahuje velikosti 10 až 16 mm.

Chování

  • Malé jednoplástvové kartonové hnízdo zakládá několik oplozených samiček. Plástev není kryta ochranným obalem. Hnízdo bývá zavěšeno tenkou stopkou na domě či na stromě. Je tmavošedé a umístěné zpravidla na chráněném místě. Hnízda bývají nalepena na sebe.
  • Po snesení vajíček nejsilnější samička sežere vajíčka svých spolupracovnic. Když nejsilnější královna uhyne, její místo zaujme nejzdatnější z ostatních.
  • Vosíci dokáží regulovat teplotu v hnízdě. Za velkých veder přinášejí vodu, kterou vyplivují na plást, a ovívají jej tak dlouho, dokud se nevypaří. Díky tomu se plást ochlazuje.

Potrava

  • Jsou draví, loví drobný hmyz a pavouky. Po usmrcení kořist sežvýkají a vytvoří z ní pevnou kuličku.

Zajímavost

  • Pokud najdete v zimě hnízdo, můžete být klidní. Vosy ani sršně nepřezimují. Před začátkem zimy všechny královny hnízdo opustí a někde se zazimují (v zemi, v hromadě dřeva apod.). Vše ostatní (dělnice, larvy..) před zimou zahyne. Samotné hnízdo zůstává, je ale prázdné – mrtvé. Další rok staví každá královna nové hnízdo od první buňky. Staré hnízdo nikdy nevyužijí!
Nahoru