Hubení mravenců

Hubení mravenců

Necháváme za sebou desítky spokojených zákazníků

Petr Král, Litoměřice

Hubení mravenců

Každý rok se nám na jaře objevovala v domě spousta mravenců. Objednávali jsme nějaké firmy, které nám vždy provedli postřik venku i uvnitř domu. Vždy to ale účinkovalo jen pár měsíců. Firma Naturabor ale provedla položení nějakých „gelových kapiček“. Viděli jsme mravence, jak to žerou a postupně jich ubývalo. Nyní jsou to už dva roky a mravenci jsou pryč. Děkujeme.

Marie H., SVJ Tolstého, UL

Hubení mravenců

S faraony jsme se potýkali v našem panelovém domě již několik let. Průběžně se objevovali střídavě v různých bytech. Děkujeme firmě pana Borovanského a paní Borovanské, že nás těchto mravenců zbavili. Od vaší návštěvy je to už dva roky a zatím nemáme od žádného nájemníka žádné informace, že by se někde něco zase objevilo.

Mravenec Farao

Typické příznaky výskytu

  • Narozdíl např. od štěnic či švábovitého hmyzu, jejichž přítomnost můžeme detekovat dle charakteristických známek výskytu, aniž bychom našli živého brouka, nelze u mravence faraona žádné podobné stopy výskytu najít. Jeho přítomnost poznáme teprve, když uvidíme konkrétní jedince– „mravenčí cestičku“.
  • Vzhledem k jejich miniaturním rozměrům, je snadno při horším světle přehlédne i člověk se zdravým zrakem.

Úkryty – místa výskytu

  • Drží se především kolem bytových jader, tedy v koupelnách, kuchyních (v prasklinách, pod dlažbou..). Zde totiž mají přístup k potravě i k vodě. To ale neznamená, že ho jinde nemůžeme najít. Rád využije třeba i květináč s pravidelnou zálivkou a jako potrava mu postačí pár drobků na talíři na stole.
  • Častým úkrytem je například také varná konvice (spodek).

Jak se k nám mohli dostat – šíření

  • Výhodou mravence je, že v kolonii existuje více královen (až 20). Některé zdroje uvádějí, že ve velkých koloniích lze najít dokonce až 200 královen, což u nás v panelových domech bude spíše výjimka.
  • Další výhodnou strategií je to, že kolonie faraonů proti sobě neválčí. Pokud se kolonie rozrůstá, dojde k jejímu rozdělení na mateřskou a dceřiné kolonie.
  • Díky dálkovým teplovodům jsou schopni šířit se celkem bez problémů po celých sídlištích, kdy při příznivých podmínkách postupně pronikají do dalších bloků. Zde se pak šíří zejména stoupačkami (topení, voda).
  • Šířit se mohou samozřejmě také při stěhování v nábytku a věcech, v potravinách.

Jak škodí?

  • Mohou být přenašeči různých bakteriálních onemocnění.
  • V nemocnicích mohou pronikat např. také pod obvazy u krvácejících ran. Zde mohou rány infikovat, komplikovat tak proces hojení, nebo dokonce spustit závažné onemocnění, jako je otrava krve.
  • Stejným způsobem mohou kontaminovat i potraviny, které mohou být následně plné bakterií. Co není hermeticky uzavřeno, není před nimi v bezpečí.

Existuje nějaká prevence?

  • Jedinou prevencí je skladování potravin v dobře uzavřených, těsnících nádobách či obalech, nebo na hodně chladném místě.
  • Nenechávat zbytky jídel na talířích v kuchyni, ani jinde v bytě.
  • Okamžitě omýt každé nádobí, uklízet drobky atp.

Mohu je vyhubit sám?

  • Ve volně prodejných nástrahách jsou účinné látky ve velmi malém množství, nebo jde o účinné látky první generace, proti kterým mají faraoni rezistenci. Vyhubení svépomocí je tak spíše výjimkou.
  • Profesionální přípravky obsahují dostatečné množství účinné látky.

Před odborným zásahem

  • Před zásahem není třeba nic provádět, ani připravovat.
  • Nikde neaplikujte volně dostupné insekticidy, zásah tím tak můžete zkomplikovat až případně znemožnit.

Jak provádíme odborný zásah?

  • Insekticidy ve formě postřiku či popraše jsou v boji proti faraonům bez účinku. Docílíme jimi pouze toho, že se kolonie skryje a bude žít z nashromážděných zásob nebo bude pronikat do míst nezasažených postřikem, či poprašem.
  • Vždy je potřeba zahubit všechny kolonie v celém objektu. Likvidace jednotlivých dělnic nic neřeší. Je nutné zasáhnout srdce kolonie, tedy královny a larvy. Jen tak se mravenců lze zbavit.
  • Nejvhodnějším řešením je tak pokládka gelových nástrah poslední generace do exponovaných míst. Dělnice nástrahu odebírají a nosí do hnízda, kde s ní krmí královny a larvy. Tím dojde k intoxikaci celé kolonie. Ve většině případů postačí k vyhubení jedna pokládka, v místech většího zamoření se pokládka opakuje.
  • Vzhledem k štěpení kolonií je v panelových domech vhodné (dle situace) ošetřit tento dům celý – vždy minimálně celý vchod.
  • Stejným způsobem probíhá hubení také všech ostatních druhů mravenců.

Základní informace

Původ a bionomie

  • Nejrozšířenější a také nejobtížnější škůdcem mezi mravenci u nás.
  • Jedná se o zavlečený druh, jehož původním domovem je Afrika.
  • Značně teplomilný (jeho optimum se pohybuje kolem 26 °C).
  • U nás se stal druhem přísně synantropním. Ve volné přírodě není schopen přežít zimní období. Při teplotě 15 °C a méně se zastavuje rozmnožování kolonie a při teplotách pod 10 °C dokonce velmi rychle hyne (cca za 1 týden). To určuje jeho způsob života u nás. Je vázán na lidská sídla, zejména na obytné domy s dálkovým vytápěním, které mu zaručuje konstantní vysokou teplotu. Proto je nejaktivnější během topné sezóny. Tím si vysloužil přezdívku vánoční mravenec.
  • Kolonie mravenců farao může být opravdu malá – třeba velikosti vlašského ořechu.

Dělnice

  • Hnědožluté s tmavším koncem zadečku.
  • Velké 2,5 mm.
  • Sterilní.
  • Pečují o larvy a královny, shánějí potravu.
  • Délka života cca. 20 týdnů.

Samci

  • Černohnědí se světlýma nohama.
  • Okřídlení.
  • Velcí 3 mm.
  • Po spáření hynou.
  • Délka života cca. 20 týdnů.

Královny

  • V jedné kolonii je více královen.
  • Hnědožluté s tmavou hlavou.
  • Velké 3,5 – 4,5 mm.
  • Jedna královna klade za život asi 300 vajíček.
  • Délka života cca. 12 měsíců.

Potrava

  • Bílkoviny, cukry.
  • Nepohrdnou v podstatě žádným zbytkem jídla, kapkami šťávy apod.

Rozmnožování a vývoj

  • Proměna dokonalá.
  • Vývoj od vajíčka po dospělce 6 týdnů – při teplotě 27 C° a 80% vlhkosti vzduchu.

Něktéré další druhy

  • Hubíme i další druhy mravenců. Do domů proniká z venkovního prostředí mravenec obecný (Lasius niger). Jeho kolonie jsou větší a není v nich tolik královen. Způsob života je ale podobný jako u faraonů. Jen lépe snáší i chladnější teploty.
  • Problémy působí na zahradních trávnících mravenec žlutý, lidově zrzavý (Lasius flavus). Který dokáže velmi nepěkně poničit pěstěný trávník.
  • Způsoby likvidace jsou podobné.
Nahoru