Garance

Sršeň

Jedná se o rod blanokřídlého hmyzu, který zahrnuje největší sociální vosy. Některé sršně mohou být až 45 mm dlouhé. V Česku žije jediný druh – sršeň obecná (Vespa crabro).

Potrava

Sršně jsou dravci, živí se především jinými bezobratlými nebo sbírají sladké ovocné šťávy nebo med z vyloupených včelích hnízd. Jedna sršeň dokáže denně ulovit až pět kusů much či jiného hmyzu.

Chování

Navzdory rozšířené představě o smrtelně nebezpečném tvorovi je sršeň obecná mírumilovná a prakticky neškodná. Většina obav pramení z velikosti sršně a jejího hlasitého bzučení. Varovné bzučení používá např. pokud se člověk přiblíží na méně než asi 50 cm. Sršeň také reaguje podrážděně při prudkých otřesech v okolí svého hnízda, manipulaci u výletového otvoru či přehrazení příletové dráhy.

Sršně žijí v hnízdě, jehož základy vybuduje sama královna-zakladatelka. Ta kusadly nastrouhá kousky dřeva, smíchá je se slinami a ze vzniklé papírové hmoty buduje odshora dolů hnízdo. První potomky vychovává sama do doby, než se vylíhnou dělnice, které převezmou veškerou péči. Těch bývá několik set, shánět potravu však vylétá jen asi 50–80 z nich. V září pak z hnízda vylétají oplodněné samičky, které na jaře založí nová hnízda. Společenství sršní totiž na rozdíl od včel nepřežívá zimu s výjimkou již zmiňovaných budoucích královen.

V případě, že usedne na člověka, pouze zkoumá, zda není k jídlu a během pár sekund odletí. Je však nutné se vyvarovat prudkých pohybů, které by ji mohly rozrušit. Sršeň reaguje na světlo – toho je možné využít, chceme-li ji dostat z pokoje, do kterého vlétla.

Jed

Sršně jsou vybaveny žihadlem spojeným s jedovou žlázou, podobně jako ostatní žihadlovití. Jejich žihadlo a jed jim slouží především k lovu. I když některé tropické druhy sršní jsou útočné a jejich jed může způsobit zdravotní problémy, jed sršně obecné je mnohonásobně méně toxický než jed včely medonosné. Bodnutí způsobuje otoky, případně jiné obtíže. Nedojde-li k zasažení jazyka či jícnu, není bodnutí (ani několikanásobné) pro zdravého člověka nikterak život ohrožující. Bodnutí může být nebezpečné pro přecitlivělé osoby, u kterých hrozí rozvoj anafylaktického šoku. Sršně navíc mají jednu speciální vlastnost – dokáží jed vystřikovat až na vzdálenost 40 centimetrů. Zasáhne-li oči, působí podobně jako pepřový sprej. Občas může zasažení vyvolat zimnici či třesavku, ty však do půl hodiny samy odezní.

 

 

 

 

 

Zdroj obrázek: „Vespa crabro-lateral“ od Niek Willems – Made it myself. Licencováno pod CC BY-SA 2.5 via Wikimedia Commons - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vespa_crabro-lateral.jpeg#/media/...
Zdroj text:
Wikipedie