Garance

Narůstající problematika štěnic ve světě a v ČR

Vloženo 6. 10. 2012

Narůstající problematika štěnic ve světě a v ČR

 

     Od 90. let minulého století lze pozorovat nebývalý nárůst populací štěnic téměř ve všech rozvinutých státech světa. Stávají se stále vážnějším problémem nejen v USA, Velké Británii a celé Evropě, výskyt a nárůst populací zaznamenala také Austrálie.  Pojďme se podívat trochu do historie, než si něco povíme o příčinách nárůstu populací štěnic v posledních zhruba 20 letech.

1) Historie štěnic

     Štěnice obecně vzbudily pozornost ve 30. letech minulého století v USA a Velké Británii.  Ve velké Británii byla ministerstvem zdravotnictví zřízena a ustanovena Královská společnost pro štěnice, která se měla komplexně zabývat problematikou štěnic. Brzy však musela konstatovat, že ve Velké Británii jsou oblasti, ve kterých jsou prakticky všechny byty silně zamořeny (věstník ministerstva zdravotnictví 1933 VB).  V roce 1936 VB schválila zákon, který ukládal místním úřadům povinnost zabývat se těmito zamořenými prostorami.  V té době bylo účinné pouze plynování oxidem siřičitým, nebo kyanovodíkem. Plynovány byly celé budovy. Účinnost byla závislá na kvalitě utěsnění. To bylo důležité pro dostatečnou koncentraci plynu po dostatečně dlouhou dobu. Velmi účinné byly pojízdné komory, ve kterých se ošetřoval nábytek a osobní věci před tím, než byly přestěhovány do úplně nových, dosud nezamořených bytů. Vzhledem k tomu, že se štěnicím věnovala takto náležitá pozornost, snížil se výskyt ve velké Británii o 80 %. A to ještě před zavedením DDT do praxe. To je důkazem, že nejenom vysoce účinné a moderní insekticidy jsou zárukou úspěšného boje se štěnicemi, neméně důležité je pečlivé a všech znalostí využívající provedení samotných zásahů.

     Po druhé světové válce, kdy byl na trh zaveden přípravek DDT, však nastal obrat v boji s tímto parazitem.  Vysoká účinnost DDT způsobila, že v USA, Velké Británii a v Dánsku ztratily profesionální firmy DDD většinu zakázek. Počátkem 60. let byly populace štěnic silně redukovány. Údaje z let 1975 – 1990 prokazují, že výskyt štěnic byl jen na velmi nízké úrovni. Přežívaly však v některých městských částech rozvinutých států světa i v tomto období.  Především se jednalo o zdravotnická zařízení, útulky bezdomovců, věznice apod. Tyto lokality fungovaly jako rezervoáry štěnic a staly se zdrojem dnešního zvýšeného výskytu.

     Situace v ČR, které se štěnice samozřejmě nevyhnuly, byla ve 30. a 40. letech obdobná, jako ve Velké Británii, jen s tím rozdílem, že pro boj s nimi neexistovala žádná státní koncepce. V praxi se pro hubení využívalo síření, nebo petrolej. Po druhé světové válce, díky zavedení DDT, se situace radikálně zlepšila i na území ČR. Výskyt štěnic byl minimalizován. Díky centralizovanému vykonávání moci ve všech oblastech a tedy i v DDD (zásahy byly nařizovány a dozor státu byl velký), se podařilo štěnice téměř vyhubit.  Téměř! Rezervoárem na území ČR se staly posádky Sovětské armády, byty sovětských důstojníků a zřídka i zvláště zanedbané byty některých občanů tehdejší ČSSR. Od 90. let je pozorován nárůst i na území ČR, ten byl z počátku pozvolný, od roku 2000 však již velmi značný až alarmující.

 

2) Dnešní situace v ČR a Ústí nad Labem

     Ve všech velkých městech ČR jako jsou Praha, Ostrava, Brno, Plzeň, Ústí Nad Labem apod. se stávají štěnice velkým problémem, který je soustředěn do objektů jako jsou nemocnice, domovy pro seniory, ubytovny, hotely a jim podobná zařízení. Ve stále větší míře však postihují i soukromé byty, kde se zejména v panelových bytech šíří velice rychle.    

     Před třemi lety jsme se jako firma setkaly se štěnicemi jen sporadicky, několikrát do roka, minulý rok byl již nárůst velmi patrný, a letošní rok 2012 je opravdu až alarmující, od začátku roku je boj proti štěnicím naším převažujícím výkonem. Jako příčiny šíření v UL vidíme příčiny obecné, popsané v následující tabulce. Jako specifický problém šíření štěnic v UL v posledních letech však vidíme zejména nezodpovědnost některých majitelů ubytoven a ubytovacích zařízení i některých vlastníků či nájemníků bytů, kteří problém neřeší. Tím umožňuji štěnicím šíření po celém městě.

 

3) Následující výčet ukazuje hlavní příčiny rychlého a masivního šíření štěnic.

Kromě rezervoárů populací štěnic zmíněných výše, jsou to zejména tyto příčiny:

a) Hlavní příčinu spatřují odborníci v narůstající odolnosti štěnic vůči povoleným a používaným insekticidům. Postřiky tedy ztrácejí účinnost, štěnice přežívají.

b) Díky vyšší odolnosti vůči přípravkům se zvyšuje hustota populace štěnic. To vede k vyšší aktivní migraci, zejména do okolních bytů, místností, dále do zavazadel nebo předmětů, kterými se dále šíří. Přemnožené štěnice prostě hledají nové úkryty.

c) Zvýšená migrace lidí, turistika, pracovní cesty, přiliv emigrantů ze zemí s výskytem štěnic.

d) Omezování povolených biocidních přípravků.

e) Nesprávně provedené zásahy, ať už vinou nedostatku znalostí, či zkušeností pracovníků DDD, nebo i tím, že někteří zákazníci nerespektují pokyny DDD firem. Dokonce někteří majitelé velkých ubytovacích zařízení buďto situaci neřeší vůbec, nebo ji řeší stylem zásahu tam, kde to nejvíce hoří. Nerespektují odborné stanovisko pracovníků DDD o nutnosti komplexního řešení, a o nedostatečnosti jimi zvoleného postupu, kdy hubí jen v ubytovacích jednotkách, kde je již infestace velmi silná a zjevná. O křížovém zásahu nechtějí slyšet, a o důkladné sanaci celého zařízení už vůbec ne. Důvodem jsou finanční náklady, kdy je možné tyto majitele lidsky chápat, jejich zařízení jsou totiž velmi riziková. Z odborného hlediska si však zadělávají na velký problém, a to nejenom sobě, ale i ostatním. Tímto totiž podporují právě vznik populací štěnic odolných proti insekticidům. Ty se pak šíří z ubytoven po celém městě. K tomu stačí návštěva známých.

f)  V ČR, zvláště v pohraničí, byl jedním z významných faktorů pro výskyt štěnic také značný dovoz bazarového nábytku z Německa a to nejen individuální, ale i dovoz za účelem obchodování. Štěnice se v Německu vyskytovaly v podobných rezervoárech jako v jiných státech a značný podíl na tamější populaci měl také import z Turecka.

g) Samotná bionomie štěnic, tedy způsob života. Bez potravy vydrží při teplotě 23°C 4 měsíce, při 18 °C 8 – 9 měsíců, při snížených teplotách i déle. Vydrží i značný mráz, a hubí je spolehlivě až teploty pod – 17 °C. Dále samička se nepotřebuje vícekrát pářit. Je oplodněna prakticky na celý život již po prvním páření. Nosí si zásobu spermatu sebou. Ke kladení vajíček ji stačí již jen sát krev. Za noc je štěnice schopná urazit až 50 m. Migrují zejména samičky, které se chtějí vyhnout stálým atakům ze strany samečků, vyžadujících neustále opakované páření. To je velmi traumatizující pro samičku a může vést až k uhynutí. V případě, že štěnice zůstanou náhle bez možnosti sát krev, začnou se  masivně rozlézat  asi po 35 dnech hladovění.

 

4) Nejčastější úkryty

     Nejčastější úkryty štěnic jsou přímo v lůžku a dále do cca 2 metrů od něj. Pouze při silném zamoření se úkryty nalézají i dále od spících osob. Následující tabulka stanovuje nejčastější místa zdržování se štěnic procentuelně:

Místo úkrytu / Ukryté štěnice v (%)

Švy matrací, pod podhlavníky, čela v hlavách postele - 37 %

Pružiny a konstrukce matrací - 14 %

Konstrukce postelí - 8%

Povlečení postelí - 2 %

Pod tapetami, koberci, podlahovými lištami - 11 %

Dřevěné nohy nábytku - 20 %

Za obrazy - 3 %

Elektronika – rádia, PC, telefony - 5 %

 

5) Sání štěnic a reakce na něj

     Štěnice škodí sáním krve na nepřikrytých částech těla jako jsou záda, ruce, nohy. Často bodají i na obličeji, zejména kolem očí. Sát chodí hlavně v poslední třetině noci. Jen jsou-li velmi hladové, mohou sát i za světla. Člověka detekují na vzdálenost 1,5 m. Vodítkem jim jsou zejména teplo, pot, produkty tukových žláz, oční slzy a vydechované CO2.     

     Někdy se stává, že hladové štěnice nezaznamenají člověka v místnosti i několik týdnů.  Nebo sají jen na jednom člověku a druhého, který spí v jiné posteli, nechávají na pokoji. Častěji napadají ženy. Stejné stimuly, které je vábí, když jsou hladové, je okamžitě odpuzují po nasátí. Zdržovat se na hostiteli dobu delší, než nezbytnou, je pro ně velmi nebezpečné.

     Samotné bodnutí nebolí a reakcí na něj je jen sotva viditelný bod na kůži. Reakci nevyvolává poškození tkáně, ale sliny štěnic v ní. Pupínky jsou od 2–5 mm. Mizí, pokud nejsou rozškrábány, během týdne. Jen u malé části pacientů se objeví kopřivka. Někdy po rozškrábání se objeví puchýře a v důsledku jejich druhotné infekce může vzniknout dermatitida. V několika málo případech se mohou vyskytnout zhoršené zdravotní důsledky, jako celková kopřivka, astma či anafylaxi šok. Jen u malého procenta lidí může dojít až k hospitalizaci.

     Daleko významnější se jeví být dopad na psychiku lidí. Jejich výskyt v ložnici působí pocity strachu, rozpačitosti, odporu až hnusu. Lidé jsou nevyspalí a fakt, že jejich obydlí je napadené, je v jejich vědomí vylučuje z kolektivu. U citlivých jedinců může výskyt štěnic vyvolat i paranoiu. Nemalé škody jsou i finanční náklady na sanaci bytu. Jsou v nich jak náklady na firmu, provádějící zásah, tak i ztráty např. z nutnosti likvidace určitých kusů nábytku.

     Hubení štěnic by měl člověk přenechat profesionálům. Šance na vyhubení svépomocí jsou opravdu mizivé až nulové. Člověk jen utratí zbytečně peníze za různé spreje a sobě jen prodlužuje trápení. I když jsou štěnice opravdovým problémem, pokud se bude zákazník řídit pokyny, jsou odborníci schopni problém vyřešit s konečnou platností. Čím dříve zákazník kontaktuje odbornou firmu, tím snazší a méně nákladnější je štěnic se zbavit.

 

POUŽITÁ LITERATURA

Časopis DDD 1/2011, Štěnice domácí (autor RNDr. Václav Rupeš, CSc.)