Garance

Mravenec Farao

mravenec farao (Monomorium pharaonis)

 

Původ a bionomie:

  • Nejrozšířenější a také nejobtížnější škůdcem mezi mravenci u nás.
  • Jedná se o zavlečený druh, jehož původním domovem je Afrika.
  • Značně teplomilný (jeho optimum se pohybuje kolem 26 °C).
  • U nás se stal druhem přísně synantropním. Ve volné přírodě není schopen přežít zimní období. Při teplotě 15 °C a méně se zastavuje rozmnožování kolonie a při teplotách pod 10 °C dokonce velmi rychle hyne (cca za 1 týden). To určuje jeho způsob života u nás. Je vázán na lidská sídla, zejména na obytné domy s dálkovým vytápěním, které mu zaručuje konstantní vysokou teplotu. Proto je nejaktivnější během topné sezóny. Tím si vysloužil přezdívku vánoční mravenec.

Šíření:

  • Kolonie mravenců farao může být opravdu malá - třeba velikosti vlašského ořechu.
  • Jejich výhodou je, že v kolonii existuje více královen (až 20). Některé zdroje uvádějí, že ve velkých koloniích lze najít dokonce až 200 královen. Což u nás v panelových domech bude spíše výjimka.
  • Další výhodnou strategií je to, že kolonie faraonů proti sobě neválčí. Pokud se kolonie rozrůstá, dojde k jejímu rozdělení na mateřskou a dceřiné kolonie.
  • Díky dálkovým teplovodům jsou schopni šířit se celkem bez problémů po celých sídlištích, kdy při příznivých podmínkách postupně pronikají do dalších bloků. Zde se pak šíří zejména stoupačkami (topení, voda).
  • Šířit se mohou samozřejmě také při stěhování v nábytku a věcech, v potravinách.

Místa výskytu:

  • Drží se především kolem bytových jader,tedy v koupelnách, kuchyních (v prasklinách, pod dlažbou..). Zde totiž mají přístup k potravě i k vodě. To ale neznamená, že ho jinde nemůžeme najít. Rád využije třeba i květináč s pravidelnou zálivkou a jako potrava mu postačí pár drobků na talíři na stole.
  • Častým úkrytem je například také varná konvice (spodek).

Známky výskytu:

  • Narozdíl např. od štěnic či švábovitého hmyzu, jejichž přítomnost můžeme detekovat dle charakteristických známek výskytu, aniž bychom našli živého brouka, nelze u mravence faraona žádné podobné stopy výskytu najít. Jeho přítomnost poznáme teprve, když uvidíme konkrétní jedince– „mravenčí cestičku“.
  • Vzhledem k jejich miniaturním rozměrům, je snadno při horším světle přehlédne i člověk se zdravým zrakem.

Potrava:

  • Bílkoviny,
  • cukry.
  • Nepohrdnou vpodstatě žádným zbytkem jídla, kapkami šťávy apod.

Škody:

  • Mohou být přenašeči různých bakteriálních onemocnění.
  • V nemocnicích mohou pronikat např. také pod obvazy u krvácejících ran. Zde mohou rány infikovat, komplikovat tak proces hojení, nebo dokonce spustit závažné onemocnění, jako je otrava krve.
  • Stejným způsobem mohou kontaminovat i potraviny, které mohou být následně plné bakterií. Co není hermeticky uzavřeno, není před nimi v bezpečí.

Prevence:

  • Jedinou prevencí je skladování potravin v dobře uzavřených, těsnících nádobách či obalech, nebo na hodně chladném místě.
  • Nenechávat zbytky jídel na talířích v kuchyni, ani jinde v bytě.
  • Okamžitě omýt každé nádobí, uklízet drobky atp.

Mohu je vyhubit sám?

 

Jak probíhá odborný zásah?

Insekticidy ve formě postřiku či popraše  jsou v boji proti faraonům bez účinku. Docílíme jimi pouze toho, že se kolonie skryje a bude žít z nashromážděných zásob, nebo bude pronikat do míst nezasažených postřikem, či poprašem. U faraonů je potřeba při zásahu zahubit všechny kolonie v celém objektu. Likvidace jednotlivých dělnic také nic neřeší. Je nutné zasáhnout srdce kolonie, tedy královny a larvy. Jen tak se faraonů zbavíme.

Ve velkých panelových domech je tedy nutné ošetřit tento dům celý, všechny vchody, stoupačky i jednotlivé byty. Toto je nejlepší řešení. Zásahu by měl předcházet podrobný průzkum s kladením návnad (neotrávená potrava), do zkumavek se dá natvrdo uvařený žloutek, nebo maso. Pasti se v zamořeném prostoru exponují přes noc. Takto se dá celkem spolehlivě zmapovat výskyt faraonů v celém objektu.

Podle výsledků se stanoví plán zásahu. Řešením je pokládka gelových nástrah poslední generace do exponovaných míst. Dělnice nástrahu odebírají a nosí do hnízda, kde s ní krmí královny a larvy. Tím dojde k intoxikaci celé kolonie. Ve většině případů postačí k vyhubení jedna pokládka v celém domě. Jen v místech silného zamoření se pokládka opakuje.

 

Následná opatření:

  • Pravidelný průzkum výskytu.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE O MRAVENCI FARAO

Dělnice

  • Hnědožluté s tmavším koncem zadečku.
  • Velké 2,5 mm.
  • Sterilní.
  • Pečují o larvy a královny, shánějí potravu.
  • Délka života cca. 20 týdnů.

Samci

  • Černohnědí se světlýma nohama.
  • Okřídlení.
  • Velcí 3 mm.
  • Po spáření hynou.
  • Délka života cca. 20 týdnů.

Královny   

  • V jedné kolonii je více královen.
  • Hnědožluté s tmavou hlavou.
  • Velké 3,5 – 4,5 mm.
  • Jedna královna klade za život asi 300 vajíček.
  • Délka života cca. 12 měsíců.

Vývoj:

  • Proměna dokonalá.
  • Vývoj od vajíčka po dospělce 6 týdnů - při teplotě 27 C° a 80% vlhkosti vzduchu.

·