Klíště obecné

 

Klíště obecné (Ixodes ricinus)
 

Příznaky masivnějšího výskytu:

  • neustále si nosíte ze zahrady/ze svého okolí přisáté jedince (mohou sát různá vývojová stadia)

Možné škody:

  • Klíště je přenašečem řady infekčních onemocnění, nejčastěji lymeské boreliózy a klíšťové  encefalitidy, jejíž těžší průběh může končit smrtí, nebo těžkým poškozením zdraví.

Prevence:

  • Mezi metody boje s těmito nepříjemnými ektoparazity by měla patřit jejich plošná likvidace.
  • Prvky osobní ochrany jako užívání tělových repelentů a látek k ošetření oděvu a obuvi.
  • Vhodná obuv/oděv.
  • Dostupné a účinné je očkování proti klíšťové encefalitidě.
  • Především je však třeba dbát na důslednou kontrolu těla po návratu z přírody. Zvláštní pozornost je nutné věnovat měkkým a dobře prokrveným partiím.
  • Důležité je správné odstranění klíštěte.

Jak správně odstraníme klíště?

  • Parazita šetrně uchopíme pinzetou (prodává se speciální pinzeta přímo na klíšťata - nikdy prsty) směrem od zadečku za hlavohruď.
  • Kývavými pohyby ho pomalu uvolníme a postižené místo ihned ošetříme jodovou tinkturou.
  • Otáčení po nebo proti chodu hodinových ručiček nemá význam a efekt jeho dušení olejem nebo mýdlovou vodou je sporný – stejně jako při neopatrném zmáčknutí tak lze totiž uspíšit průnik choroboplodných zárodků do rány.
  • V době po poranění klíštětem je nutné pečlivě sledovat svůj zdravotní stav a při jakékoliv změně včas vyhledat odbornou lékařskou pomoc! To se týká hlavně změn na kůži kolem místa sání (borelióza), nebo stavů únavy a stavů podobných chřipce. V případě encefalitidy může jít i o život.

Pozor: Klíště může sát také v zimě, probouzí se totiž při teplotě nad 5 stupňů. Svědčí o tom nálezy na lovené zvěři. Člověk v tomto období chodí méně do přírody a je také lépe chráněn vrstvami oblečení.


Plošná likvidace (v zahradách, parcích, kempech a v místech dětských táborů):

  • Vzhledem k tomu, že klíšťata mají tzv. dvojvrcholový výskyt (populace dospělců vrcholí 2 x ročně), se k úspěšnému zásahu doporučuje právě doba těchto dvou kulminací. To znamená provádět postřik v květnu a druhý na podzim v září. Tyto postřiky by měly zajistit likvidaci, nebo radikální snížení počtu dospělců schopných rozmnožování. Tím bude zabráněno také vzniku nové populace.
  • Při pravidelném ošetření ploch touto metodou lze zaručit radikální snížení populace klíšťat (může dojít i k úplnému vyhubení) a tím i k radikálnímu snížení rizika infekce boreliózy nebo klíšťové encefalitidy. Samozřejmě v případě úplné likvidace klíšťat na lokalitě můžeme mluvit pouze o dočasném stavu. Klíšťata takto očištěnou plochu v dlouhodobém horizontu znovu obsadí. Proto je nutné pravidelné ošetřování ploch.
  • V případě opravdu masivního výskytu lze aplikovat postřik i přes léto, kdy jsou nejhojnější právě larvy a nymfy. Dále je možné provést na konci podzimu postřik lokality rostlinnými oleji (emulze), který zajistí udušení zbylé populace během zimy.

Zajišťujeme:

  • spolehivou metodou monitoring (tedy zjištění četnosti výskytu) klíšťat
  • plošnou likvidaci postřikem v zahradách, parcích, kempech, táborech apod.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE O KLÍŠŤATECH

Ektoparazit člověka a zvířat, patří mezi roztoče, čeleď klíšťatovití.

Velikost:

  • samec 2 mm, samice 4,5 mm (po nasátí až 11 mm).

Výskyt:

  • Vyskytuje se ve vlhkých lesích s bujným bylinným a keřovým patrem (např. lužní lesy), ale  také na lesních okrajích a na vlhkých loukách a pastvinách.
  • Vyskytují se i ve výškách nad 750  m n. m., ne však výše než 800 m n. m.
  • Dospělá klíšťata se nejčastěji vyskytují v trávě vysoké od dvaceti centimetrů do jednoho  metru na stoncích, popř. na nízkých keřících, kde uchycena za zadní nohy trpělivě čekají na  procházejícího člověka či zvíře. Jakmile se hostitel klíštěte dotkne, okamžitě se reflexivně  přichytí a zakotví se pomocí ozubeného hypostomu v jeho kůži.

Potrava:

  • Živí se sáním krve na savcích, ptácích a plazech. Saje larva, nymfa i dospělec. Proces sání  trvá jeden až dva týdny. Klíště dokáže hladovět i déle než jeden rok.

Rozmnožování a vývoj:

  • Dospělí samci již nepřijímají potravu – jen vyhledávají zvíře, na kterém najdou  samici k páření. Samice pak naklade do půdy 1000–3000 (max. 5000) vajíček. Šestinohé larvy  hned hledají drobná zvířata a několik dní na nich sají. Potom se promění v osminohé nymfy a  sají na další oběti. Po druhém cyklu po přijímání potravy dospějí. Za příznivých okolností trvá  vývoj klíštěte jeden až dva roky (max. 4 – 6 let). Délka života dospělců (vývoj se nezapočítává)  je až 2 roky.